Obce, příspěvkové organizace, místní spolky a EET
Elektronická evidence tržeb byla zavedena zákonem č. 112/2016 Sb., o evidenci tržeb. První skupina podnikatelů začne své tržby evidovat od 1. prosince 2016. Jedná se o subjekty podnikající v ubytovacích a stravovacích službách. Zákon říká ve svém § 12, že obcí a místních spolků se EET netýká. To samé v prvopočátku říkala i finanční správa, ale všechno má své velké „ALE“!
Obcí se EET netýká, ale:
Podle § 12 odst. 1 písm. b) a c) zákona č.112/2016 Sb., o evidenci tržeb, nejsou evidovanou tržbou tržby územního samosprávního celku a příspěvkové organizace. Pokud tedy prodejnu či pohostinství provozuje obec, elektronická evidence tržeb se jí netýká. Nicméně evidence tržeb se týká obchodních společností zřizovaných ÚSC. Pokud tedy např. prodejnu, restauraci, hotel atp. provozuje obec prostřednictvím jí zřízené obchodní společnosti, pak se na ní EET vztahuje.
Spolků se EET netýká, ale opět je tu „ale“:
Obdobně je tomu i u místních spolků. Podle ustanovení § 12, odst. 3 písm. h) jsou tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků (spolků, hasičů, tělovýchovných organizací apod.) vyloučeny z evidence tržeb. Totéž se týká i spolků dobrovolných hasičů zřízených obcí, jejichž tržby jsou vyloučeny z EET podle § 12, odst. 1, písm. b) a c) zákona. I zde je však jedno veliké ALE. I když v zákoně o tom není nikde ani zmínka, Generální finanční ředitelství stanovilo hranici příjmů (upozorňujeme, že se nejedná o zisk) 175 000 Kč. To znamená, že spolky budou muset zavést EET, pokud jejich příjmy z drobné vedlejší činnosti budou vyšší než 175 000 Kč za rok. Jak došla finanční správa k této hranici příjmů a proč, vysvětluje ve své metodice na str. 15. Metodika je uveřejněna na webu Svazu a na stránkách finanční správy, speciálně zřízených pro EET: http://www.eltrzby.cz/. Naleznete zde i odpovědi na nejčastější dotazy. Obce i další subjekty se mohou rovněž obracet na Infolinku s konkrétními dotazy, na které jim odpoví proškolení zaměstnanci finanční správy.
Metodika GFŘ říká, že hlavním důvodem je ta skutečnost, že drobná vedlejší podnikatelská činnost není nikde explicitně definována, resp. jedná se o neurčitý právní pojem. Proto bude správce daně při posuzování drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků postupovat následovně: „O příjem z drobné vedlejší činnosti se ve smyslu ustanovení § 12 odst. 3 písm. h) ZoET bude jednat v případě, že veřejně prospěšný poplatník v roce, jež předchází roku, ve kterém by mu bez dalšího vznikla povinnost evidence tržeb z vedlejší podnikatelské činnosti, neměl příjem/výnos z této činnosti vyšší než 175 000 Kč, nebo tyto příjmy činily méně než 5 % z celkových příjmů/výnosů veřejně prospěšného poplatníka za sledované období.“
Hranice 175 000 Kč je přinejmenším velmi diskutabilní
Stanovená hranice 175 tisíc Kč je ale příliš nízká. V podstatě stačí, aby spolek uspořádal během roku několik kulturních akcí či plesů a bude mít povinnost evidovat tržby. Z obcí se ozývají hlasy, že EET je spolu s navýšením autorských poplatků (OSA) další „rána“ kulturnímu a společenskému životu na venkově. Občané, kteří se zdarma a ve svém volném čase zabývají spolkovou činností, ve které se věnují prospěšným činnostem, jako je práce s dětmi a mládeží (hasiči, myslivci, fotbalisti/sportovci, turisté, matky s dětmi atp.) zvažují, zda budou kulturní akce vůbec pořádat. Peníze, které je zavedení EET bude stát, administrativní a časová náročnost i neochota vzít na sebe další odpovědnost z „dobrovolnictví“, jsou důvody, proč už společenské akce nebude chtít na venkově nikdo dělat. Pryč je doba, kdy lidé chodili z práce ve tři hodiny odpoledne, takže každou hodinku volného času budou raději věnovat rodině a odpočinku než evidování tržeb.
Obce proto legitimně požadují, aby bylo respektováno ustanovení § 12, odst. 3 písm. h), které říká, že tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti veřejně prospěšných poplatníků jsou z evidence tržeb vyloučeny. Stanovení hranice 175 tisíc Kč finanční správou nerespektuje zákonem jasně stanovené osvobození. Jako velmi krajní možnost je akceptovatelné, aby finanční správou stanovená hranice 175 000 Kč byla čistým ziskem, nikoli příjmem.
Ing. Jana Chládková
legislativní a právní sekce Kanceláře Svazu