Kostel Svatého Otmara

chrám zasvěcený sv.Otmarovi, který je patronem města. Je nemovitou kulturní památkou zapsanou v Ústředním seznamu nemovitých kulturních památek.  Kostel je dominantní stavbou v centru města. Jedná se o jednolodní barokní stavbu s odsazeným polygonálním gotickým presbytářem, na severní straně s mohutnou hranolovou renesanční věží a na jižní straně se sakristií. Ze střechy vystupuje sanktusník. Ve věži kostela jsou umístěny věžní hodiny, které vyrobila pražská hodinářská firma L.Hainze v roce 1929, jedná se o masivní stroj s děleným litým rámem, bronzovými koly a ocelovými hřídelemi. V roce 1998 byl hodinový stroj kompletně zrestaurován.

Kaple Nanebevzetí Panny Marie

stojí na levém břehu Obrtky za můstkem spojující hošteckou a kochovickou část obce. V jeho těsné blízkosti vede silnice II.třídy. Kostel byl vystavěn na místě starší kaple z 15.století, která patřila k městskému špitálu. Stejně jako špitál sloužila kolem jedoucím cestujícím, nemocným, ale i chudině. Obě budovy již stály za hranicí městečka Hoštky, kterou tvořilo na jižní straně koryto Obrtky. Kaple nebyla dlouho udržovaná a chátrala. Po jejím zboření se ujal stavby nové kaple roku 1612 majitel roudnického panství Zdeněk Vojtěch z Lobkovic, jehož erb zdobil čelní štít nad vchodem. V roce 1756 došlo k další barokní přestavbě, při které získala kaple nynější rozměry kostela. V kostelíku jsou umístěny tři oltáře zasvěcené Panně Marii, sv.Janu a sv.Terezii a obraz Nanebevzetí Panny Marie, který maloval litoměřický malíř Czech. Za prohlédnutí stojí i soška Hoštecké Madony s Jezulátkem. Jedná se o kulturní památku zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek.

Kostel Svatého Antonína Paduánského

malebný kostelík stojí v místní části Velešice, v roce 2002 proběhla oprava fasády  a v roce 2004 obnova vnitřních omítek a malby

Kostel Svatého Jiří

je kulturní památnou zapsanou v Ústředním seznamu kulturních památek. Kostel je původně románskou sakrální stavbou. Patří mezi nejstarší a nejcenější stavby regionu. Kostel byl často slohově a stavebně upravován. Loď kotela je obdélného půdorysu, presbyterium je polygonálně uzavřeno. Interiér lodi kostela byl opatřen plochým stropem, který dnes již zcela chybí. presbytář kostela je zaklenut žebrovou klenbou. Střecha lodi je sedlová. K lodi je dále na severní straně  přistavěna sakristie.

Sloup Nejsvětější trojice

další kulturní památka zapsaná v Ústředním seznamu kulturních památek. Sloup připomíná velký požár v roce 1735. Na trojbokém podstavci se nalézají reliéfy sv.Jana Nepomuckého, sv.václava a relér Kristova křtu. Na volutových konzolách stojí sochy s.Floriána, sv.Vavřince s roštem a biskupa s berlou. Mezi nimi je umístěn obelisk s andílky mezi obláčky, dole u paty modlící se Panna Maria a dva okřídlení andělé. V nejvyšší části je umístěna plastika Nejsvětější trojice (Syn Boží - Kristus s křížem, Bůh Otec a Bůch Duch svatý-světlo, holubice). Sloup je chráněn šestibokým balustrovaným zábradlím. Výstavba sloupu trvala 2 roky a obec ji podporovala z obecních prostředků a z darů několika okolních dobrodinců. Autorem soch sv.Otmara, sv.Vavřince a sv.Floriána byl litoměřický sochař Matěj Tollinger. Kamenických prací na výzdobě sloupu se ujali kameníci Jan Václav Hauptvogel z Úštěka a Josef Putz z Bíliny. Slavnostní vysvěcení sloupu provedl 17.listopadu 1737 Jan Lindenthaler, probošt z Roudnice nad Labem. Zasvěcení sloupu vyjadřuje prosbu o ochranu před živelnými pohromami. Sv.Florián byl podle legendy utopen v řece Emži za to, že se jako římský důstojník vyznal z víry a sv.Vavřinec zemřel upálením na roštu. Oba světci chrání Hoštku před povodněmi a požáry.